Vyhledávání v on-line i off-line katalozích a databázích, zpřístupňování textů na vlastní webovské stránce, komunikace prostřednictvím e-mailu, účast v elektronických konferencích či publikování článku v některém elektronickém časopise (např. v Ikarovi) se pro mnohé z nás stalo všední záležitostí. Je však třeba si uvědomit, že spolu se vznikem a rozvojem těchto způsobů šíření informací vzniká také řada nových problémů a otázek, na které nebude jednoduché najít odpověď a řešení.

Problémy spojené se vznikem elektronického publikování lze shrnout do dvou bodů:

1. shromažďování a archivace elektronických publikací, zákony o povinném výtisku
2. autorské právo a elektronické publikování.

Tento článek je jakýmsi úvodem do zmíněné problematiky, které je v poslední době věnována řada článků také v našem odborném knihovnickém tisku. První část článku je věnována problematice archivování elektronických publikací. V příštím čísle naleznete druhou část, která bude obsahovat informace o vztahu autorské právo a elektronické publikace.

1. Shromažďování a archivace elektronických publikací

Základním úkolem knihoven je získávat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Až do nedávné doby by poslední slovo předcházející věty mohlo znít "dokumenty", jelikož slovo informace bylo většinou chápáno jako synonymum ke slovu dokument. V současné době však již toto neplatí; slovo informace musíme chápat trochu jiným způsobem.

Vybrané knihovny ve většině zemí (většinou jde o knihovny s funkcí národní knihovny) získávají dokumenty na základě zákona o povinném výtisku. V souvislosti s elektronickými publikacemi, těmi, které jsou zpřístupňovány formálním publikačním kanálem, vzniká právě v oblasti zákonů o povinném výtisku dosud neznámý problém, který je třeba v dohledné době co nejuspokojivěji vyřešit.

1.1 Zákony o povinném výtisku a elektronické publikace

Koncem roku 1996 byla uveřejněna studie o povinném výtisku elektronických publikací The Legal Deposit of Electronic Publications [4], kterou zpracovala Pracovní skupina Konference ředitelů národních knihoven. Tento materiál není rozhodně vyčerpávající a nepřináší převratné návrhy a řešení, avšak spíše komentuje současný stav. Je však jedním z mála oficiálních dokumentů zabývajících se danou problematikou.

Zákony o povinném výtisku v jednotlivých zemích obecně stanovují povinnost odevzdávání tištěných publikací, v některých případech také odevzdávání zvukových a obrazových dokumentů (audiovizuální dokumenty). Pokud jsou v některých zákonech obsaženy elektronické publikace, jedná se většinou o publikace vydávané na fyzických nosičích. Dánský zákon o povinném výtisku však například zahrnuje tištěné publikace, mikrodokumenty, zvukové dokumenty a videozáznamy, rozhlasové a televizní vysílání, ale také multimédia a statické a dynamické elektronické publikace.

Příslušná norma platná v České republice, tj. Zákon o neperiodických publikacích č. 37/1995 Sb., nevybočuje z průměru. Ze zákona bohužel jednoznačně nevyplývá, že se tento vztahuje také na zvukové dokumenty a videozáznamy (nosiče s daty v digitalizované podobě), proto se distributoři těchto dokumentů ke své nejednoznačné povinnosti příliš nehlásí. (Ostatně plnění a neplnění povinností s odevzdáváním dokumentů, které ze znění tohoto zákona pro vydavatele vyplývají jednoznačně, resp. na které jsou všichni zvyklí, je kapitola sama pro sebe).

1.2 Rozdílný přístup k off-line a on-line elektronickým publikacím

Elektronické publikace můžeme rozdělit na dvě skupiny: publikace off-line, tj. publikace vydávané na pevném nosiči (např. CD-ROM); jejich obsah se nemění publikace on-line, tj. publikace přístupné prostřednictvím sítě (např. elektronické časopisy, báze dat); jejich obsah se velmi rychle mění Off-line elektronické publikace nejsou tak velkým problémem, neboť lze na ně aplikovat stávající zákony o povinném výtisku. Také pravidla pro zpracování těchto dokumentů jsou více méně stanovena a zpřístupňování off-line elektronických dokumentů se v mnohém neliší od zpřístupňování klasických druhů dokumentů. V řadě institucí (včetně Národní knihovny ČR) je proto zpracování těchto dokumentů již součástí běžné praxe. S on-line elektronickými publikacemi je to však složitější. Jak má knihovna (či jiná instituce) archivovat dokument, který je v neustálém vývoji, který dnes není stejný jako byl včera? Jakým způsobem lze uchovávat něco, co je fyzicky neuchopitelné? Jak má knihovna umožnit přístup k dokumentu, když nikdy předem neví, v jaké bude podobě? On-line elektronické dokumenty nás nutí ke změně myšlení. K odpoutání se od myšlenky "informace = fyzický dokument", k přechodu k myšlence informace jako samostatného subjektu, který je velice dynamický. Právě tato vlastnost on-line elektronických publikací znamená pro jejich archivaci největší problém. Není jistě v silách instituce, která by se archivací zabývala, shromažďovat všechny verze elektronického dokumentu. Musí tedy dojít k jisté selekci, na základě určitých pravidel. Avšak uživatel by měl mít přístup ke všem verzím dokumentu, resp. k právě aktuální verzi (tj. je především nezbytné umožnit uživateli přístup na Internet). Základními otázkami v této oblasti jsou tedy: 1. koncepce archivace on-line elektronických publikací, včetně aplikovatelnosti zákonů o povinném výtisku na on-line elektronické dokumenty 2. koncepce běžného zpřístupňování on-line elektronických publikací 1.2.1 Koncepce archivace on-line elektronických publikací Pokud jde o formáty uchovávání dat elektronického dokumentu, je nezbytným kritériem jejich rozšířenost a prognóza vývoje a užití v budoucnosti. Za v podstatě jediný možný formát se pokládá v současné době jazyk HTML (Hypertext Markup Language), který zajišťuje univerzální dostupnost dokumentu a je schopen spojovat různé informační objekty. Pro běžnou a bezproblémovou praxi v archivaci elektronických dokumentů (migraci dat) je však třeba, aby byl formát totožně aplikován. Nejrealističtějším způsobem uchovávání on-line elektronických publikací se jeví archivace na pevném nosiči. Tímto archivačním médiem by se měl z dnešního pohledu zcela určitě stát pozlacený optický disk (CD). Jeho očekávaná životnost je minimálně 100 let (životnost disku však pochopitelně závisí na intenzitě a způsobu používání) a informace z něj lze kdykoliv zkopírovat na nové médium. 1.3 Praxe v Královské knihovně v Haagu Místo závěru uvádím příklad pokusu o řešení dané problematiky (tj. archivace elektronických publikací), se kterým přišli v roce 1993 v Královské knihovně v Haagu. Konzervační fond holandských elektronických publikací (DNEP-Dutch Depository of Electronic Publications) bude obsahovat všechny elektronické publikace vytvořené v Holandsku. Elektronická publikace je zde definována jako dokument obsahující data určená k veřejnému použití pomocí elektronických prostředků, obvykle použitím technických (hardware), programových (software) a síťových (network) prostředků. Pro zpracování a uchování publikací se rozlišuje právě mezi on-line a off-line publikacemi. Do DNEP budou zahrnuty následující dokumenty: - dokumenty obsahující úplné texty v elektronické podobě (např. elektronické časopisy) - báze dat s faktografickými či numerickými údaji - báze dat s bibliografickými údaji - multimediální dokumenty - aplikační programy se stálými datovými soubory (např. výukové programy) S vývojem nových druhů dokumentů se bude samozřejmě seznam zahrnutých publikací měnit. Audiovizuální dokumenty DNEP zahrnovat nebude, jelikož tyto jsou již zahrnuty v řadě jiných archivů budovaných v Holandsku. Charakteristickou vlastností on-line elektronických publikací (zejména pak dokumentů HTML a bází dat) je, jak již bylo řečeno, neustálá změna obsahu. V Královské knihovně v Haagu se tuto situaci rozhodli při archivaci řešit použitím metody "snapshot" (snímek). Do konzervačního fondu se v tomto případě uloží pouze první verze dokumentu. Další verze se zatím uchovávat nebudou. Pokud bude vydávání dokumentu zastaveno, bude uložena také jeho poslední verze. Je nezbytné říci, že článek, ze kterého jsem čerpala tyto informace, byl napsán v první polovině roku 1995 (tedy před více než dvěma lety), proto může být současná praxe poněkud jiná. Použitá literatura: FEIJEN, Martin. DNEP: fond holandské produkce elektronických publikací. In Národní knihovna, 1995, roč. 6, č. 6, s. 206-211. KNOLL, Adolf. Elektronické publikace v NK. In Informační bulletin Národní knihovny ČR, 1996, č. 22, s. 8-16. KNOLL, Adolf. Povinný výtisk elektronických publikací : zamyšlení nad souvisejícími tématy na základě nedávno zveřejněných dokumentů. In Národní knihovna, 1997, roč. 8, č. 5, s. 209-212.