Počet míst, kde lze nad douškem kávy nebo něčeho ostřejšího za menší či větší peníz surfovat po Internetu (v které počítačové učebně vám povolí věnovat se oběma činnostem současně :-)), roste v Praze jako hub po dešti, přičemž jako rozhodující kritérium, bežně prezentované v médiích při srovnávání těchto služeb, je považována cena za dobu strávenou při práci s Internetem. Právě proto Ikaros neváhal, když dostal nabídku podívat se trochu "na zoubky" Terminal Baru [4], který nedávno otevřela v Soukenické č. 6 v Praze 1 stejnojmená česko-americká společnost po roce příprav, v rámci nichž architekt Bořek Šípek navrhl uspořádání interiéru a od firem SGI, Oracle, Apple a Sony bylo získáno technické vybavení.

Takzvaná tisková zpráva, kterou jsme u této příležitosti obdrželi, sice překypuje vzletnými frázemi jako např. "Terminal Bar ... je magnetem, jehož úkolem je sbírat, třídit a šířit myšlenky a informace; od programování k poezii, od klasických dějin ke konspirační teorii a od zjevného k záhadnému", avšak důležité údaje, které zákazníka zajímají především, neobsahuje nebo nejsou úplné. Tedy: v podniku (resp. u providera @Terminal.CZ, který sídlí ve stejném domě) si lze zřídit e-mailový účet v ceně 295,- Kč/měsíčně, za níž je vám vyhrazen prostor jeden megabyte na disku. Za této podmínky zaplatíte 40 korun za hodinu za pronájem multimediálního počítače (k dispozici jsou čtyři Apple Power PC s CPU o výkonu 100 Mhz a pět třídy Pentium/CPU 166 Mhz). Tady Ameriku neobjevíte, podobně jako v případě softwarových nástrojů (textový, databázový a tabulkový procesor, pochopitelně webovské prohlížeče). Totéž nelze říci o myších a jejich podložkách, které jsou sklopené připevněny na extravagantní konstrukci.

Místní server je připojen přes 1Mb satelitní linku na americký UUNET, který do Evropy a zpět přenáší data rychlostí 45 Mb/sek.,v našich luzích a hájích na CESNET. Pokud po Internetu zatouží náhodný příchozí, který nepatří ke klientům, hodina u počítače ho bude stát 80 korun. Kdo si přinese notebook, není ztracen - může využít eternetový kabel.

Součástí kavárny je jednak videosálek se sbírkou filmů, které byste jinde sotva našli, jednak knihkupectví s výběrem více než 1000 knižních a 100 časopiseckých titulů v češtině a angličtině, které si návštěvník může prohlédnout, event. později najít v on-line databázi [5] doplněné anotacemi a recenzemi.

V podstatě dobrý dojem kazí problémy s kódováním, způsobené chybějícími českými fonty. Vzhledem k převažující anglicky mluvící klientele tato skutečnost provozovatele příliš netrápí.

K posezení s šálkem nebo sklenkou slouží přední bar se slušnou nabídkou nápojů (včetně exotického, vietnamského likéru gekko) v cenách, které odpovídají lokalitě. Ostatně menu [6] je vystaveno na stránkách kavárny. Obsluha je dvojjazyčná, resp. snaží se oslovovat česky, ale často nerozumí, a v branži je nepříliš sběhlá. Zkusili jsme džus s vodkou, ale po druhé příměsi, jak tvrdily chuťové buňky, ani památky. U koktejlů je uváděno složení, což u některých (Nuclear Waste, kupříkladu) je přijímáno s povděkem. Ti, kteří dají přednost ovocné šťávě nebo různým druhům čaje, mohou setrvat v Zimní zahradě.