Tamagotchi: zvířátko, které lze restartovat
Pravděpodobně bude trocha pravdy na starém úsloví, že člověk je celý život dítětem. Vzpomínám si, jak některé hry a hračky doslova vstoupily do dějin tím, že se na nějaký čas jejich používání stalo horečkou, která zachvátila svět nebo některou z jeho částí. Rubikova kostka byl v době, kdy jsem chodila na základní školu, předmět naprosto nezbytný pro zachování image. Céčkománie, která nás ovládla o něco později, vstoupila do mého života prudce a razantně. Se stejnou rychlostí, s jakou se nákaza šířila na naší škole, sbírání céček a dalších písmenek odplynulo a po roce bylo nošení céček považováno za trapné.
Na tuto dobu jsem si vzpomněla v souvislosti s nedávnými zprávami, které se objevují i v našem tisku. Japonská firma Bandai [4] Co., Ltd. uvedla nedávno na trh novou hračku - Tamagotchi. Jedná se o malé elektronické zvířátko ve tvaru vajíčka, které můžete nosit zavěšené na krku. Tamagotchi se svým majitelem komunikuje pomocí několika tlačítek a malého displeje, na kterém se objevuje momentální nálada zvířátka, stav jeho elektronického žaludku nebo věk. Tamagotchi vyžaduje od majitele neustálou pozornost, zda nemá stvořeníčko hlad nebo zda si nechce hrát. Pokud jej zanedbává, objeví se velmi brzy na jeho displeji symbol kříže a hrobečku signalizující smrt zvířátka. Zkušenější "chovatelé", kteří se svým elektronickým miláčkům věnují pravidelně, dosahují u svých svěřenců dlouhověkosti 20 až 25 dní. Kouzlo elektroniky spočívá mimo jiné také v tom, že po smrti zvířátka lze nastartovat nový život a začít znovu od elektronických plenek. Nedávno japonský trh začala zaplavovat zdokonalená verze oblíbeného Tamagotchi s názvem Angel Gotch. Vzhledem k velkému zájmu o tento výrobek se zdá, že i tentokrát zaznamená jeho výrobce obrovský obchodní úspěch. Před obchody se tvoří fronty a hračka 21. století se začíná prodávat i u nás. Výchova Tamagotchi, diskuse a rady jejich majitelů mají i vlastní webovské stránky, které uvádím ne konci tohoto článku. Jiná japonská společnost SONY Corp. nedávno vyrobila robota, který bude simulovat chování a dovednosti celé řady domácích miláčků. Nové elektronické zvířátko má čtyři nohy, reaguje na povely, pohybuje se samo po bytě, vrtí ocáskem, hraje si se svým pánem a dokonce hovoří elektronickým hlasem.
Nedávno jsme přišli o pejska, který byl členem naší rodiny celých 13 let. Smutek nad jeho ztrátou a při vzpomínce na něj a zároveň vřelý vztah ke zvířatům, který naše rodina projevuje, by pravděpodobně dokázal změnit v cynismus fakt, kdybychom mohli našeho pejska "restartovat", zvolit jiný program a mít ho znovu mezi námi. Skutečnost, že mnohé ze vztahu ke skutečné přírodě mohou elektronické hračky modifikovat, snad nemusím rozebírat. Spíše mne napadá, kdo je potenciálním zákazníkem zmíněných japonských firem. Ten, kdo choval skutečného domácího miláčka a nechce již nikdy prožívat smrt zvířátka? Člověk 21. století, který bude komunikovat zásadně přes nějaké dráty, dopisy odesílat elektronickou poštou, domácí spotřebiče mít všechny na dálkové ovládání a jeho svět bude mít z velké části virtuální podobu? Obávám se, že oba zmíněné druhy Homo sapiens sapiens a ještě mnoho dalších. Elektronická zvířátka jsou jistě symbolem doby, ale mánie související s nějakou hračkou tu byly již dříve.
|