Řadu let vizionáři, nevýjimaje informační specialisty, žonglují s tvrzením, které se usadilo i za zdmi sálů odborných konferencí, že svět se smrskl na "globální vesnici" rozprostřené na povrchu zemském, kde se nemůže nic šustnout, aniž by se o tom nedozvěděli sousedé na jiném kontinentě. Kéž by se nezapomínalo na nadsázky spojené s takovými tezemi a na oboustrannost každé mince! Lidé nemohou být všude, a proto se musí spolehnout na to, co je jim řečeno. Stále platí, že se zajímají o to, co nabízejí sdělovací prostředky, a ty se zajímají o to, co by mohlo zaujmout jejich čtenáře nebo diváky. Zároveň dosud vládne X-centrismus, kde X je libovolná země, kde právě dlíte. Takový pocit je tím silnější, čím je daný stát objektivně významnější. Internet by měl lidem splnit jedno (z mnoha) přání: zbavit nás neduhů tradičních médií či je perspektivně nahradit. Pakliže zůstaneme stát pevně na svých nohou, zjistíme, že je dosud snazší dojít si na nejbližší roh pro noviny než usednout k počítači se síťovou přípojkou. Zvláště když netoužíme být zpraveni o tom, co se děje ve vzdálených krajích.

Jinými slovy: Měsíc jsem ve Spojených státech žil v domnění, že se vrátím do suché vlasti.

Tradiční editorův průvodce aktuálním vydáním začnu tentokrát netradičně od jeho spodku. Redakční tým se po dvou a půl měsících definitivně vrátil k rodné hroudě. Ve slíbené prázdninové příloze (s rozsáhlou fotodokumentací), v níž se chceme pochlubit, co jsme my a naši sdílní kolegové zažili, můžete obletět doslova celou planetu: vydat se po stopách evropských přistěhovalců kolem Sochy svobody do bývalého imigračního centra [4] v New Yorku, dozvědět se, jak se žije českému studentovi v Soulu [5], navštívit anglické katedrály, hrady na břehu jezer a také nejmenší palírnu whisky ve Skotsku [6], zažít šok při loupání salámu [7] v uzenářství v Nové Bystřici, svést se Českou Kanadou v úzkokolejném vláčku [8] taženém parní lokomotivou z roku 1907 a podívat se do cisterciáckého kláštera [9] ve Vyšším Brodu.

Akademické instituce hrály v rozvoji Internetu zásadní roli, ale zachovají si své postavení i v budoucnu, kdy komerční sféra plně využije jeho předností? V prvním článku z cyklu věnovanému především prezentaci Filozofické fakulty UK v prostředí WWW, což je téma její téměř dokončené diplomové práce, se Petra podívala na zoubek tzv. virtuálním univerzitám [10], které by měly rozšířit možnosti přístupu ke vzdělání a především pozitivně ovlivnit charakter studia od encyklopedických znalostí směrem ke schopnosti získávat důležité informace, které potřebujeme k vyřešení konkrétního problému.

Asi bychom strávili hodně času, kdybychom měli jmenovat oblasti, kde lze použít služeb Internetu jako prostředníků ke zdrojům aktuálních informací - burzovní kurzy, předpověď počasí, sportovní výsledky... Plné texty dokumentů byly a jsou kámen úrazu vzhledem k respektování autorských práv. Daniela Tkačíková představuje několik projektů [11], jejichž cílem je všeobecný přístup (rozuměj zdarma) k dílům krásné, ale i náboženské literatury.

Ztráta nebo poškození cenných dat může způsobit nejen osobní nebo firemní tragédii, ale i aféru celostátního rozsahu, které jsme byli svědky v souvislosti s krádeží laptopu pracovníkovi naší rozvědky. Michal Voců v dalším seriálu o bezpečnosti [12] automatizovaných informačních systémů vysvětluje, jak fungují mechanismy, které brání tomu, aby někdo nepovolaný (někdy my samotní) na počítačích, resp. v lokálních sítích neprovedl nenapravitelné škody, a připomíná, že ochrana se netýká Internetu, nýbrž jednotlivých aplikací.