Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zánik knihy čili o tom, proč umělé květiny nevoní

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Zánik knihy čili o tom, proč umělé květiny nevoní

7 comments
Autoři: 
Rubrika: 

Vážení čtenáři,

Miloš Čermák ve svém fejetonu předpovídá pomalý, ale neodvratitelný a úplný zánik knihy. Je na čase se na něj připravit? Domnívám se, že nikoliv a že všechny futuristické předpovědi o konci klasické knihy a její nahrazení knihou elektronickou vycházejí jednak z přílišného technologického optimismu, jednak z nepochopení podstaty věci.

Pro začátek si vyjasněme pojmy. Kniha je podle TDKIV „rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek“. Znamená to, že má cosi jako software (její obsah, to, co v ní stojí psáno) a hardware (to, na čem je to napsáno). Hardware knihy – papír, vazba a další fyzické charakteristiky, mj. i typická vůně – je něco, co je inherentní součástí artefaktu tohoto druhu a bez něhož kniha přestává být knihou. Můžeme pak ještě při změně hardwaru knihy např. do technologie čtečky ještě vůbec hovořit o knize? Není to příliš zjednodušující a zavádějící? Je elektronický text většího rozsahu automaticky elektronickou knihou? Není vlastně elektronická kniha protimluv, oxymorón, umělá květina, která si sice podržela svou funkci (informuje), ale nevoní (což platí pro knihu i květinu)?

Ještě jedno nedorozumění se pokusím objasnit. Digitální fotografie prý převálcovala fotografii klasickou, až na omezené profesionální použití. Co to však skutečně znamená? Digitální technologie bezesporu převládla při vzniku, exponování fotografií, lidé si však stále výsledky této činnosti nechávají tisknout a zakládají je do alb. Výsledek je tedy v porovnání s klasickou fotografií obdobný, i když je dosahováno nesporně kvalitnějších výstupů, což je dáno právě pokročilejší technologií. Stejně tak i proces přípravy knihy byl už totálně elektronizován – autoři dodávající skutečné rukopisy (rukou psané podklady) či strojopisy (vyšlé z psacího stroje) jsou výjimkou, digitalizován je i celý proces od redakčního zpracování přes grafický návrh knihy až po přípravu tiskových podkladů pro tiskárnu. Výstupem je ovšem opět klasický artefakt, jak ho známe už mnoho století.

Význam a rozšíření tzv. „elektronické knihy“ do budoucna jistě poroste. V nakladatelské branži může dojít např. k tomu, že primárně bude vydána elektronická kniha, jejíž klasická podoba vznikne až na základě požadavku čtenářů v rámci služby print on demand (čímž jaksi dojde materiál pro knihkupectví nejen typu Levné knihy). U některých (např. odborných) textů jistě podoby klasické knihy není vůbec potřeba, jiné však s ní jsou neodmyslitelně spojeny. Miloš Čermák sice nepatří k lidem, kteří si to myslí, ale i v budoucnosti se určitě najde spousta jiných čtenářů, pro něž kniha neztratí nic ze své výjimečnosti ani užitečnosti. A ani nic ze své vůně.

Co si o věci myslíte vy? Rádi přivítáme vaše názory v diskuzi.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SCHWARZ, Josef. Zánik knihy čili o tom, proč umělé květiny nevoní. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 2 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-13378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13378

automaticky generované reklamy

Jsou zde 7 komentáře

Názorům Miloše Čermáka dlouhodobě nerozumím a už vůbec ne tomu, co se "utváří" okolo jeho osoby (viz výsledky ankety Lupa.cz) - přestože se v diskuzi u jeho článků na Technetu zvedaly takové bouře, že si pan Miloš Čermák musel vynutit úplné zrušení diskuze - nebylo divu, když tuto rubriku používá jako blog - k ventilování svých myšlenek.

Ano, elektronické čtečky budou mít určitý vliv na knihy, přesto si nemyslím, že by to pro ni mělo znamenat konec. Konec knihám sliboval už film, rozhlas, televize a naposled internet a kniha tu stále je, ba co víc, většina knih které čtu, byla v této době napsána. Souhlasím s tím, že v elektronické podobě bude existovat odborná literatura - u té je důležitý jen obsah, ne forma, přičemž počet prodaných výtisků je sotvakdy významný natolik, aby přinesl pro autora nějaký zisk. Avšak např. Alchymysta, Malý Princ, Umění milovat nebo Pravidla moštárny na čtečce? To si nedovedu představit. Čtečka nás má oprostit od těžkého komínu knih, které vláčíme na cestách, pro mě však je nepředstavitelné, abych čtečku nechal na pláži ležet v písku, zatímco si půjdu zaplavat. Zatímco většinu knih jsem ochotný půjčit svým přátelům, čtečku bych dal z ruky jen s velkými obavami (a potížemi).

Už minimálně 10 let máme sborníky jak v tištěné, tak elektronické podobě (CD-ROM). Půjčují se prakticky jen tištěné. Takže ani u té odborné literatury si nejsem na 100% jistá.

V oboru knihovnictvi jsem pres deset let. Uz na prvnich prednaskach jsem poslouchala, jak tistene dokumenty umiraji a brzo uz budeme cist jen z elektronickych "placek". I po vice nez deseti letech porad vidim lidi chodit do knihoven a to zhruba ve stejnem poctu (chodim tam taky). Cenove i jinak dostupna ctecka v rozumne velikosti byla predstavena az ted nedavno (PDA za rozumne cteci zarizeni nepovazuju). Takze si rikam, ze s touto rychlosti vyvoje zarizeni i jejich cenove dostupnosti a snadne dostupnosti elektronickych dokumentu, mohou zustat milovnici tistenych knih i jejich vydavatele naprosto klidni.

Přiznám se, že žádnou čtečku zatím nemám, a ani na smartphonech a podobných zařízeních jsem nikdy nic nečetl. Nicméně přesto si dovedu poměrně živě představit, že za pár let se velmi významně rozšíří, a knihám konkurovat začne. Klíč totiž spočívá v přístupnosti - sborníky na CD jsou samozřejmě skoro zbytečné, protože k tomu člověk musí mít počítač nebo notebook; čtečka je ale malá, lehká, snadno použitelná.. a jakmile klesou ceny, má velikou šanci stát se stejně rozšířeným kouskem vybavení, jako jsou v současnosti například mobilní telefony.

Já si to zkouším představit. Jsem odborník, čtu spoustu materiálů. Potřebuju něco pro čtení článků, knih.
Pokud i něco pořád píšu, pak preferuju notebook a spol. s přístupem na net. Můžu číst, co chci a kdy chci, můžu psát.
Pokud jenom čtu, asi bych preferovala čtečku, ale pouze z důvodů skladnosti a lepší manipulovatelnosti.
Ale pokud nepotřebuju číst doopravdy kvanta textů (a nependluji denodenně), pak preferuji knihy a časopisy na stole.

Už se těším na čtečky, až nebudu muset k vám do knihovny vy pedpotopní knihovníci!

Ach, vždyť je to náš jediný tělocvik, nosit knihy po městě. Když v zákoutí svého domova je čteme, potom co zavřou naše knihovny.

Hloupej: Čím míň toho vím, tím víc se učím. Čím víc se učím, tím víc toho vím. Čím víc toho vím, tím víc toho zapomenu. Čím víc toho zapomenu, tím míň toho vím. Tak proč se vlastně učím?