Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Výzkum MI ČR a STEM/MARK

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

Výzkum MI ČR a STEM/MARK

0 comments
Autoři: 

V tomto textu bych se rád vrátil k rozsáhlému výzkumu informační gramotnosti, který realizovalo Ministerstvo informatiky ČR (MI ČR) ve spolupráci s agenturou STEM/MARK v průběhu uplynulých šesti měsíců. Vracím se k němu především z toho důvodu, že výsledky projektu zřejmě významně ovlivní koncepci podpory rozvoje informační gramotnosti v České republice, což vyplývá ze zprávy o výsledcích projektu na webových stránkách MI ČR, ve které se uvádí: „Výsledky výzkumu budou cenným zdrojem informací pro práci ministerstva, stanou se základem pro vyhlašování dotačních titulů ministerstva a budou využity pro srovnání se zeměmi v rámci EU.

S ohledem na tyto zásadní implikace výzkumu by zcela jistě bylo účelné, kdyby takový výzkum napomohl důkladnějšímu prozkoumání toho, co informační gramotnost obnáší, jak je vymezena a nakolik je významná pro další rozvoj české společnosti a ekonomiky. Ať již výzkum tyto atributy naplnil či nikoli, je v zájmu informačních pracovníků a institucí působících v oblasti informačního vzdělávání se s výsledky výzkumu seznámit již z toho důvodu, že tento výzkum velmi pravděpodobně ovlivní obsahové směrování grantových programů MI ČR.

Z těchto důvodů je tedy myslím vhodné zhodnotit průběh a výsledky výzkumu z hlediska oboru informačního vzdělávání. Předesílám, že z hlediska (nejen) informační vědy je chvályhodné, že průzkum odlišuje definice informační a počítačové gramotnosti (jak budou uvedeny také dále v tomto textu). Při prostudování zpráv o průběhu a výsledcích výzkumu však brzy převládne dojem, že zpracovatelé výzkumu si nejsou jisti v užívání obou pojmů a v důsledku dochází k tomu, že jsou tyto pojmy – bez ohledu na definici – směšovány.

Pojďme však nejprve k samotnému průběhu výzkum – projekt trval půl roku, začal v únoru a skončil vyhlášením výsledků dne 25. srpna 2005. Jak uváděla už průběžná tisková zpráva MI ČR a STEM/MARK ze dne 18. května 2005, bylo cílem projektu provést segmentaci populace z hlediska informační/počítačové gramotnosti a využívání ICT technologií obecně a získat zpětnou vazbu na uskutečněné kroky státní informační politiky. Nicméně výzkum si klade vyšší ambici – jak uvádí zmiňovaná tisková zpráva, „cílem projektu je získat spolehlivá data, vymezit pojem `počítačová gramotnost` a změřit nikoli pouze penetraci technologií, ale skutečnou současnou úroveň schopnosti využívat informační a komunikační technologie (ICT) v České republice. Výzkum je ojedinělý nejenom svým zaměřením, ale i rozsahem.

Co se týče rozsahu, je opravdu na místě hovořit o ojedinělosti. Výzkum byl prováděn primárně formou telefonického dotazování a agentura STEM se dotazovala celkem 15 tisíc náhodně vybraných osob ve věku mezi 18 a 60 lety, vedle tohoto základního okruhu respondentů dále kontaktovala 500 osob ve věku 15-17 let a 500 osob ve věku nad 61 let. Nad rámec těchto 16 000 jednotlivců, kteří odpovídali telefonicky, provedla agentura STEM/MARK ještě verifikační studiové („in-hall“) testy, které měly korigovat údaje uváděné respondenty. Na vzorku 500 osob bylo testováno, nakolik se sebehodnocení respondentů shoduje s jejich reálnými počítačovými dovednostmi. Toto testování možná trochu překvapivě ukázalo, že vlastní odhad svých schopností není v průměru příliš daleko od reality. Výsledky telefonického průzkumu tak nebylo potřeba výrazněji korigovat.

Výsledky byly široce popularizovány v médiích – například časopis Ekonom mu věnoval několik stránek své „sondy“ [BLAŽEK, 2005a], včetně rozhovoru s ministryní informatiky Danou Bérovou [BLAŽEK, 2005b]. Články o výsledcích výzkumu zveřejnily také servery iDnes.cz [Třetina Čechů neumí s počítačem] či Živě.cz [ŠINDELÁŘ, 2005]. Všechny shodně hodnotí výsledky výzkumu velmi kladně, ať již jako reálný obraz počítačových dovedností české populace či jako přínos pro kategorizaci počítačové gramotnosti v různých segmentech obyvatelstva (podle profese, regionu či například podle oblíbeného předmětu ve škole). Jaký konkrétní cíl však výzkum sledoval?

Podle autorů projektu sledoval výzkum cílů několik:

  • Segmentovat populaci ČR z hlediska využívání, gramotnosti a plánovaného využívání ICT.
  • Otestovat počítačové dovednosti a schopnosti, s důrazem na vyhledávání a zpracování informací na internetu.
  • Získat zpětnou vazbu na realizované kroky koncepce informační politiky, vytipovat perspektivní cílové skupiny pro působení státní informační politiky.
  • Odkrýt bariéry bránící širšímu využití ICT v komunikaci s úřady a veřejnou správou.
  • Definovat „veličinu“ „informační/počítačová gramotnost“ pro možnou kvantifikaci s možností sledování časových změn.

Poslední cíl je obzvláště zajímavý, i když se nabízí otázka, jestli definice zkoumaného předmětu má být cílem výzkumu či by měla být spíše jeho vstupem. Výzkum v každém případě přijal již na počátku následující definice dvou základních pojmů „gramotnosti“:

  • Informační gramotnost: schopnost rozeznat potřebu informace, umět je vyhledat a efektivně využít
  • Počítačová gramotnost: souhrn několika schopností:
    • schopnost pracovat s nejčastěji využívaným programovým vybavením
    • schopnost používat internet ke komunikaci, k vyhledávání a zpracování informací

Jak již bylo naznačeno, samotný výzkum – přesto, že byl většinou uváděn pod hlavičkou „Výzkum informační gramotnosti“ – se fakticky věnuje spíše počítačové gramotnosti. Agentura STEM/MARK aplikovala v rámci výzkumu svůj vlastní model, který se skládá z následujících oblastí:

  • pojmy z oblasti výpočetní techniky
  • ovládání počítače
  • práce s textovým editorem
  • práce s tabulkovým editorem
  • práce s grafikou
  • práce s internetem

Dalším modelovým předpokladem výzkumu pak bylo, že zvládnutí pouze jedné z oblastí je nedostatečné. Při hodnocení počítačových dovedností české populace byla nastavena relativně vysoká laťka – za počítačově gramotného byl označen pouze takový jedinec, který prokázal dovednosti v každé z výše uvedených oblastí. Z hlediska mapování počítačové gramotnosti bylo určitě dobře, že kritérium bylo nastaveno takto poměrně přísně – české populaci bylo nastaveno reálné zrcadlo úrovně její počítačové gramotnosti. V konečném výsledku tak bylo zjištěno, že informačně/počítačově gramotných je v České republice 27 % obyvatel, resp. ještě reálněji jen 24 % po korekci výsledků výzkumu zmiňovanými studiovými testy.

To je jistě zajímavá informace, která by měla vést k realizaci určitých opatření, která povedou ke zvýšení počítačové gramotnosti. Či gramotnosti informační? Příznačné pro celý průběh i výstupy projektu bohužel opravdu je skutečnost, že pojmy informační/počítačová gramotnost jsou často uváděny s lomítkem či jsou nesystematicky zaměňovány, což nijak nenapomáhá orientaci v tom, kterou z gramotností se výzkum vlastně zabýval. Ve výstupech výzkumu pak už není nikde zdůvodněno, jak tento průzkum přispívá k definici informační gramotnosti, jak je zmiňováno v popisu cílů projektu. Výzkum zůstává spíše na úrovni gramotnosti počítačové, i když velmi komplexně vymezené a prozkoumané. Proč jsou na počátku výzkumu tak relativně precizně vymezovány a odlišovány definice informační a počítačové gramotnosti, zůstává proto poněkud záhadou.

Naprostá většina otázek v rámci telefonického dotazování směřovala ke zjištění schopnosti respondenta využívat různé technologie, resp. aplikace. Fakticky jediná otázka týkající se schopnosti hodnotit a využívat informace v konkrétním kontextu života daného jedince směřovala ke způsobilosti uživatele ocenit ekonomickou hodnotu informace. Konkrétně se v této otázce měl respondent vyjádřit k několika výrokům, resp. říci, do jaké míry s daným tvrzením souhlasí nebo nesouhlasí (na 4tyřstupňové škále: určitě souhlasím; spíše souhlasím; spíše nesouhlasím; určitě nesouhlasím). Respondent se v této otázce vyjadřoval k následujícím výrokům:

#?-:nbsp;

  • Informace je zboží jako každé jiné.
  • Hodnota informace je vyjádřitelná penězi.
  • Schopnost získat a zpracovat informace dává člověku velké šance na jeho dobré uplatnění.
  • Aktuálnost informace má vliv na její cenu.

Ti, kdož se zabývali informační ekonomikou (či ekonomií informací) tuší, že odpověď na některé z těchto otázek není jednoduchá ani jednoznačná. Zejména první dvě otázky týkající se informace jako zboží a peněžního vyjádření hodnoty informace mohou být nazírány z různých pohledů (užitku pro uživatele, nákladů na vyhledání, nákladů na zpracování dat atd.) a podle toho může být odpověď souhlasná i nesouhlasná (více k ekonomické hodnotě informace viz např. [OČKO, 2005]). Ovšem ani jedna z odpovědí nevypovídá nic o informační gramotnosti daného jednotlivce.

Nicméně, budeme-li akceptovat přístup k „informační/počítačové gramotnosti“ podle MI ČR a STEM/MARK, můžeme přitom z výzkumu vyčíst mnohé zajímavé údaje. Například se podařila kategorizace skupin obyvatel ČR s ohledem na to, jak využívají IT, resp. internet. Podle tohoto výzkumu lze v české populaci nalézt několik různých typů osob:

Technologičtí „lídři“ (podíl v populaci: 7 %)

IT technologie jsou již nedílnou součástí jejich života. Tuto svou víru předávají dál a jsou pomyslným tahounem principů znalostní ekonomiky. Tito lidé umí s počítačem pracovat vysoce za hranicemi informační gramotnosti (78 % lídrů v produktivním věku je informačně gramotných).

Realizátoři (podíl v populaci: 25 %)

S IT technologiemi obecně umí nadprůměrně dobře pracovat a věří, že jsou důležité pro získání lepšího uplatnění. IT technologie již pro ně nemusí být zrovna hobby, ale jejich přítomnost vyhledávají.

Rutinéři (podíl v populaci: 7 %)

Skupina mladých lidí (18-29let), kterým nečiní IT technologie příliš problémy a považují je spíše za jakousi nutnou rutinu, která příliš neovlivňuje jejich budoucí postavení.

Volající (podíl v populaci: 38 %)

Osoby pro které jsou IT technologie prozatím neznámé. Na druhou stranu kolem sebe vnímají současnost, ve které to bez informačních technologií již nejde. Jejich společným znakem je „strach“ z IT, ale rozhodně ne nechuť.

Odmítající (podíl v populaci: 23 %)

Osoby s naprosto inertním vztahem k informačním technologiím. Nevěří v možnost získání lepšího uplatnění pomocí IT a zároveň jsou pro ně technologie ukryté z hlediska znalosti práce s nimi.

Obecně výzkum dospěl k tomu, že hlavním nedostatkem skupiny počítačově negramotných osob je nedostatek všestrannosti práce na počítači. Nedostatečné dovednosti se projevovaly zejména v oblasti zpracování tabulek a grafů a také v práci s internetem. Naopak zpracování textu patří mezi velmi oblíbené činnosti. Zajímavými výsledky z hlediska informačního vzdělávání jsou pak také například údaje, že 62 % uživatelů využívá počítač ke svému vzdělávání a celých 74 % uživatelů ve věku 15-17 let získalo příslušné znalosti školní výukou. Zdá se tedy, že Státní informační politika ve vzdělávání má v oblasti počítačové gramotnosti určité pozitivní efekty.

Z hlediska rozvoje počítačové gramotnosti je tak tento průzkum jistě velkým přínosem pro hodnocení úspěšnosti státních rozvojových programů či vytipování slabých míst v této oblasti mezi občany v České republice a naplánování dalších opatření. Nejasné stále zůstává, proč je tento výzkum označován jako výzkum informační gramotnosti. Povahu výzkumu dokládá například průzkum práce s internetem – jako je vidět z níže uvedených grafů, i této oblasti dominovaly otázky zaměřené na technickou stránku využívání internetu:



Obrázek 1: Schopnost práce s internetem (zpráva z tiskové konference MI ČR, 25.8. 2005)

Malé zmatení pojmů zavládlo i mezi novináři – v již zmiňovaném článku v Ekonomu [BLAŽEK, 2005a] je (v jinak velmi korektním textu) například hned v úvodu uvedeno, že „průzkum informační gramotnosti ukázal, že počítačově gramotných je 24 procent obyvatel v produktivním věku. V jiných médiích se sice můžete nejčastěji dočíst, že informační gramotnost je 27 procent, ale věřte Ekonomu.“ Autor tak ve dvou větách hovoří jak o počítačové, tak o informační gramotnosti a sugeruje, že se jedná o zaměnitelné pojmy.

Přitom poměrně jasnou a akceptovatelnou definici informační gramotnosti již přímo obsahuje i Státní informační a komunikační politika (SIKP) ve verzi schválené usnesením vlády č. 265 ze dne 24. března 2004. Ta zní následovně: „Informační gramotností je míněna schopnost uvědomit si a formulovat své informační potřeby, orientovat se v informačních zdrojích, vyhledat informace prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, tyto informace vyhodnotit a využít při řešení konkrétní životní situace či odborného úkolu.“ Jak již bylo naznačeno, je zřejmé, že ve výzkumu chyběla především aplikace poslední části této definice – tedy využití a hodnocení informací v konkrétním kontextu životních situací daného jedince.

Definice informační gramotnosti obsažená v SIKP také krystalizovala delší čas (v předchozí verzi Státní informační politiky bychom ji například takto nenalezli). Současná verze byla prosazována například v rámci Fóra pro informační gramotnost při MI ČR. To bylo založeno 14. ledna 2004 jako poradní skupina tehdejší náměstkyně ministra informatiky, dnešní ministryně informatiky Dany Bérové, která do ní přizvala zástupce veřejného, akademického i soukromého sektoru. Zástupci přizvaných subjektů přispívali mimo jiné k definování konceptu informační gramotnosti a v důsledku toho se do SIKP opravdu podařilo prosadit výše uvedenou definici, jež klade důraz na schopnost využití a hodnocení informací a nikoli jen na umění práce s ICT.

Jako inspirace pro případný další výzkum informační gramotnosti může sloužit jeden z konceptů prosazovaných v rámci výše zmíněného fóra zástupci Komise IVIG při Asociaci knihoven vysokých škol ČR. Tento koncept definuje informační gramotnost jako rozšíření gramotnosti funkční (viz [DOMBROVSKÁ; LANDOVÁ; TICHÁ, 2004]), jež znamená gramotnost v kontextu, tedy vztaženou k situaci a okolnostem, v nichž se člověk nachází. Do funkční gramotnosti tato definice zahrnuje literární gramotnost, dokumentovou gramotnost a numerickou gramotnost. Důležitou součástí funkční gramotnosti je také schopnost dorozumět se v cizím jazyce, tedy jazyková gramotnost. Počítačovou (ICT) gramotnost pak tento koncept považuje za základnu pro rozvoj funkční gramotnosti – počítače (a internet) jsou a vždy zůstanou pouze nástrojem. Informační gramotnost je tedy kombinací všech zmíněných komponent, přičemž její nezbytnou základnou v informační společnosti je počítačová gramotnost. Tuto definici informační gramotnosti je přínosné uvést v grafickém znázornění, což nám umožňuje získat lepší představu o její struktuře:



Obrázek 2: Informační gramotnost jako struktura [DOMBROVSKÁ; LANDOVÁ; TICHÁ, 2004]

Rozvíjet informační gramotnost pak znamená (jak je dále uvedeno v [DOMBROVSKÁ; LANDOVÁ; TICHÁ, 2004]) vycházet z doporučení, která vyplývají z výzkumů funkční gramotnosti, zejména pokud jde o přesun důrazu z faktografie na obecnější kompetence, rozvoj komunikačních dovedností a důraz na výuku cizích jazyků – především angličtiny. A nezbytně to znamená také rozvíjení schopnosti pracovat s informačními a komunikačními technologiemi, což je důležitou podmínkou uplatnění v informační společnosti.

Právě tato strukturovaná definice informační gramotnosti se stala východiskem pilotního výzkumu informační gramotnosti na vysokých školách, který byl realizován pod hlavičkou Asociace knihoven vysokých škol ČR, a to ve dvou etapách – první v roce 2004, druhá pak v první polovině roku 2005. Ačkoli s ohledem na omezené rozpočtové prostředky nemohl být tento průzkum realizován v měřítku, v jakém byl uskutečněn projekt MI ČR, ukázalo se, že výzkum informační gramotnosti zaměřený na skutečné schopnosti získat, vyhodnotit a uplatnit nabyté informace v konkrétních životních situacích je možné realizovat. Index informační gramotnosti zaměřené na služby vysokoškolských knihoven v tomto výzkumu dosáhl 53 procentních bodů (což na úrovni vysokoškolských studentů není zcela uspokojivé číslo). Překvapivým zjištěním pak například bylo, že nejslabší složkou informační gramotnosti je dokumentová gramotnost – tedy právě schopnost vyhledat a využít přesně definovanou informaci. Výsledky tohoto výzkumu byly prezentovány na semináři IVIG – Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí (jednotlivé prezentace jsou k dispozici na adrese http://www.sprig.cz/ivig2005), který se konal 22. září 2005 v prostorách Filozofické fakulty UK v Praze. Možná by výsledky tohoto pilotního výzkumu informační gramotnosti a také některé další výstupy z této oblasti prezentované na semináři IVIG mohly sloužit Ministerstvu informatiky jako inspirace pro případné další pokračování výzkumů na tomto poli či přímo jako vstup pro formování programů podpory informační gramotnosti v České republice.

Celkově je celý projekt průzkumu počítačové/informační gramotnosti MI ČR možné hodnotit pozitivně, protože ve výsledku opravdu jde o reálný obraz schopností české populace pracovat s informačními technologiemi a internetem. Jen škoda, že výzkum nešel ještě o krok dál a neodstranil lomítko mezi pojmy počítačová/informační gramotnost. Přes určité náznaky posunu je i v tomto výzkumu považována informační gramotnost fakticky za schopnost práce s počítačem rozšířenou o orientaci v prostředí internetu, využití mobilního telefonu a poněkud neuchopitelné odkazy k ekonomické hodnotě informace. Když se vrátíme ke vstupním proklamacím o účelu průzkumu a připomeneme si, že zpráva o výsledcích výzkumu na stránkách MI ČR hned v úvodu uvádí, že „cílem průzkumu bylo vymezit pojem informační gramotnost, zjistit její reálný stav, resp. úroveň využívání ICT v České republice“, můžeme konstatovat, že byla sice možná naplněna druhá část cíle – tedy prozkoumána úroveň využívání ICT v ČR – avšak vymezení pojmu „informační gramotnost“ a zjištění reálného stavu této gramotnosti v ČR se v rámci výzkumu tentokráte bohužel nepodařilo.


Použité zdroje:
  1. DOMBROVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ Hana; TICHÁ, Ludmila. 2004. Informační gramotnost – teorie a praxe v ČR. Národní knihovna. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18. Dostupné také na World Wide Web: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html> či <http://knihovna.nkp.cz/pdf/0401/0401007.pdf>.
  2. BLAŽEK, Petr. 2005a. S počítačem k světlým zítřkům. Ekonom. 15. 9. 2005, s. 38-41.
  3. BLAŽEK, Petr. 2005b. Bérová : důvod je, že není důvod. Ekonom. 15. 9. 2005, s. 40.
  4. Česko. Usnesení Vlády ČR č. 265 ze dne 24. března 2004. Státní informační a komunikační politika : e-Česko 2006. 35 s. Dostupná také na World Wide Web: <http://www.micr.cz/files/275/SIKP_def.pdf>.
  5. OČKO, Petr. 2005. Vymezení a aktuální problémy informační ekonomiky. Politická ekonomie. 2005, č. 3, s. 383-404.
  6. Odborný seminář IVIG 2005 : informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí [online]. Praha : Filozofická fakulta UK, 22.9.2005 [cit. 2005-09-24]. Dostupný na World Wide Web: http://www.sprig.cz/ivig2005>.
  7. ŠINDELÁŘ, Jan. 2005. Počítačová gramotnost v ČR – unikátní průzkum znalostí populace. Živě.cz [online]. 26.8.2005 [cit. 2005-09-24]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=125364>.
  8. Třetina Čechů neumí s počítačem, zjistil průzkum. iDnes.cz [online]. 25.8.2005 [cit. 2005-09-24]. Dostupné na World Wide Web: http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=A050825_144808_eko....
  9. Výzkum informační gramotnosti: 27 % Čechů informačně gramotných [online]. Praha : Ministerstvo informatiky ČR, 24. 8. 2005 [cit. 2005-09-24]. Dostupné na World Wide Web: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2578>.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
OČKO, Petr. Výzkum MI ČR a STEM/MARK. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 10 [cit. 2019-11-22]. urn:nbn:cz:ik-12496. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12496

automaticky generované reklamy