Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Lékařské knihovny ve Spojených státech amerických

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Lékařské knihovny ve Spojených státech amerických

0 comments

Americké lékařské knihovny jsou obdobně jako u nás dvojího typu:

  • knihovny, které jsou k dispozici nemocnicím a dalším subjektům zdravotní péče
  • knihovny, které slouží školám s medicínským zaměřením, univerzitním nemocnicím a jejich výzkumným centrům

Zvláštní postavení v systému amerických lékařských knihoven má Národní lékařská knihovna v Bethesdě.

Lékařské knihovny ve Spojených státech se sdružují do Asociace lékařských knihoven. Jednou z aktivit této asociace je např. Národní měsíc lékařských knihovníků (National Medical Librarians Month), který se koná každoročně v říjnu. V rámci tohoto měsíce probíhá řada akcí, které podporují využívání služeb lékařských knihoven a jsou současně oceněním práce lékařských knihovníků.

Obrázek pořízený v říjnu 2001 je z Duke University Medical Center Library, která v roce 2000 získala během Národního měsíce lékařských knihovníků ocenění za práci v oblasti "public relations" s názvem "Anatomy of a Medical Library".

V tomto textu se zaměříme na lékařské knihovny v prostředí amerických univerzit. Jejich obvyklý název bývá Medical Library nebo Health Sciences Library. Druhé označení ukazuje, že knihovna má širší oborový záběr, respektive i na vztahy medicínských oborů k jiným disciplínám (biologické vědy, farmacie, chemie apod.). Lékařské knihovny bývají v mnoha případech přístupné veřejně a zdarma, včetně řady jejich služeb (např. využívání bází dat, elektronických časopisů, studoven a výpůjček), i když existují časté výjimky z důvodu licenčních a jiných pravidel (např. příslušnost k univerzitní komunitě).

Americké lékařské knihovny patří mezi nejlépe vybavené knihovny na světě s vysokým standardem i nadstandardem informačních a knihovnických služeb. Společná jim je vysoká profesionalita informačního a knihovnického personálu, obvykle velmi pohodlné a ergonomicky koncipované prostředí pro studium a vyhledávaní informací.

Souhrnně lze konstatovat, že pro americké lékařské knihovny je charakteristické:

  1. otevírací doba je od časných ranních hodin (např. od 7:30 h.) do pozdních nočních hodin (např. do 23:00 h.); běžně bývá otevřeno v sobotu a neděli (v neděli obvykle také do pozdních nočních hodin), v některých případech a obdobích mohou knihovny být otevřené 24 hodin denně (běžně na univerzitách v době zkouškového období)
  2. centrálním bodem každé lékařské knihovny bývá viditelné a přívětivé umístění referenčního pracoviště, kde je k dispozici velké množství informativních a referenčních materiálů (např. jak efektivně používat lékařskou knihovnu a její služby); tyto pomůcky bývají k dispozici i na internetu (případně intranetu) v různých formách (např. demonstrační verze, tutoriály), a to pro různé stupně pokročilosti uživatelů
  3. osobní kontakt na profesionální úrovni s pracovníky knihovny je samozřejmostí, uživatel očekává a také dostává kvalitní referenční služby, nelze si nevšimnout také ochoty a celkově aktivního postoje referenčních pracovníků
  4. bývá volně k dispozici dostatek terminálů (osobních počítačů), které jsou napojeny na elektronicky síťově sdílené lokální nebo vzdálené databázové zdroje (bibliografické, plnotextové, faktografické, knihovní katalogy nejen dané knihovny, ale i knihoven spolupracujících, také jsou k dispozici speciální výukové prostředky a elektronické učebnice, elektronické lékařské atlasy, slovníky atd.)
  5. online vyhledávání informací je možné samostatně, ale i s pomocí informačního pracovníka
  6. jsou organizovány kursy instruktážních knihovníků pro uživatele knihovny, pravidelně se konají prohlídky knihovny (library tours)
  7. konfigurace terminálů bývá v naprosté většině případů rozšířena o možnosti volného tisku na laserových tiskárnách, případně je tisk možný za minimální poplatek, elektronické stažení dokumentů je samozřejmostí, bývá možné zaslání do e-mailových schránek; americká lékařská knihovna prakticky preferuje přístup nikoli jen k odkazům, ale k plným textům, které jsou pro uživatele nejpotřebnější (lékař nemá tolik času, aby cokoli sháněl pracně a s časovými prodlevami, věci se řeší v klinické medicíně velmi rychle, protože často jde o život pacienta)
  8. přístup do knižních a časopiseckých fondů bývá zásadně přímý a volný
  9. kopírovací služby jsou dostupné automaticky na karty, případně mince a bývají v dostatečném počtu, v současnosti téměř nikde nechybí scannery pro samostatné používání
  10. časté, funkční a stále moderní je využívání mikrografických materiálů s možností výstupů do tiskové podoby, technické prostředky k využívání mikrografických materiálů jsou dostatečné
  11. pokud nejsou dokumenty dostupné v primární podobě v dané lékařské knihovně, mohou být zajištěny do několika hodin až dní pomocí meziknihovní služby (poplatky za tuto službu se liší dle kategorie uživatelů, pro kmenové uživatele knihovny jsou často do určitého limitu zdarma), objednání primárních dokumentů je možno provést prostřednictvím formulářů na internetu/intranetu
  12. vedle centrálních studijních/čtenářských prostor je často k dispozici řada menších individuálních studoven a dalších místností vybavených prezentační technikou, schází se zde uživatelé-experti nebo skupinky studentů nad problémy a diskutují je v klidném prostředí a jsou kdykoliv blízko zdrojů relevantních odborných informací; tato koncepce umožňuje odborné diskuse uživatelů, aniž by se vzájemně rušili
  13. pro kmenové (licencované) uživatele bývá běžná možnost připojení ke zdrojům a službám knihovny z domova nebo z jiného vzdáleného pracoviště, knihovna pak aktivně nabízí formou návodů, jak takové připojení realizovat
  14. uživateli může být zapůjčen pro práci v knihovně přenosný počítač (notebook, laptop), aby se mu komfortněji pracovalo s elektronickými dokumenty; po prostorách knihovny jsou k dispozici desítky prakticky umístěných zásuvek pro připojení do elektrické sítě; výjimkou není ani možnost připojení vlastních počítačů uživatelů do počítačové sítě (připojovací parametry jsou nastaveny ze strany knihovny)
  15. každá lékařská knihovna má svůj "newsletter", ve kterém propaguje nové zdroje a služby, připomíná stávající možnosti a neúnavně vzdělává své uživatele, newsletter je k dispozici jak v elektronické formě (většinou přes internet), tak ve formě tištěné (přímo v knihovně nebo na vyžádání), grafická úroveň a přehlednost je vysoká
  16. kontakt s knihovnou, prodlužování výpůjček, zajištění výpůjček a rezervace bývají kromě osobní formy možné také automatizovaně - telefonicky (spec. telefonní čísla) nebo přes internet, vracení knih není závislé na otevírací době knihovny, protože knihovny jsou vybaveny speciálními schránkami umístěnými obvykle vedle hlavního vchodu
  17. američtí uživatelé knihoven jsou disciplinovanější a neničí fondy tolik jako v naší zemi, v mnohých prostorách knihovny se mohou pohybovat s kávou či jiným nápojem, mají-li jej v povolených typech nádob, k dispozici jsou i takové příjemné detaily jako pítka s vodou, sociální zařízení je ve výtečném stavu a vždy s kompletním hygienickým vybavením

Nejen skvělé materiální, finanční, technické a telekomunikační zázemí, ale i lidé pozvedávají americké lékařské knihovny na takovou úroveň, která je pro nás příkladem a inspirací. Dostatečný přísun finančních prostředků je zřejmý v provozu a rozvoji informačních a knihovnických služeb, ale i v možnosti vybrat kvalitní personál.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PAPÍK, Richard a PAPÍKOVÁ, Vendula. Lékařské knihovny ve Spojených státech amerických. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 1 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-10864. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10864

automaticky generované reklamy
registration login password