Fulltext M.I.A. - Nalezený článek

Titul: Mladá Fronta
Datum vydání: 14.3.1998
Autor: DANIEL ANÝŽ
Strana: 10
Zpět na výsledky vyhledávání
Sítí internetu protéká ročně stále víc a víc miliard dolarů

P r a h a - Pochybovači, kteří tvrdili, že globální elektronická síť se nikdy nestane médiem zajímavým pro velký byznys a rozsáhlou inzerci, mají načase složit zbraně. Křivky grafů s obratem obchodních transakcí uskutečněných prostřednictvím elektronické sítě, totiž v druhé polovině loňského roku vyrazily v zámoří a v západní Evropě prudce vzhůru. Dvě miliardy a sedm set tisíc dolarů - to je suma, kterou obchodníci mezi sebou loni protočili přes internet. Online byznys byl přitom dlouho považován za vizionářský sen několika málo firem, jež v roce 1995 umístily na internet první obchodní stránky. Tento názor odrážel výběrové složení komunity, která internet využívala: od akademiků a počítačových nadšenců se skutečně nedal velký zájem o obchod očekávat. Příliš nadějí nenabízel ani graficky fádní obsah elektronické sí tě. Vl oni se int ernet dramaticky "rozkročil". Cena osobních počítačů klesla v zámoří pod tisíc dolarů (dnes lze v USA pořídit slušné Pentium již za osm set dolarů). Zároveň se obohatila interaktivní výbava webových stránek a virtuální sklad dnes nabízí nejen řádově více produktů než i ten největší pozemský obchod, ale také může poskytnout o zboží spoustu informací, o nichž nemá živý prodavač za pultem ani tušení. Sama komunikace s internetem je v zemích s prostupnou telefonní sítí rychlejší a pohodlnější. Výsledek? Podle různých průzkumů, jež byly prezentovány na nedávném veletrhu interaktivních médií Milia ve francouzském Cannes, je v současné době na internet po celém světě navěšeno zhruba sto milionů lidí. Další revoluce již přitom klepe na dveře s očekávaným plošným rozmachem takzvané WebTV, která umožňuje brouzdat po webovské síti prostřednictvím televizního přijímače.Nedávnou skepsi tak střídá optimismus a marketingové firmy se předhánějí v odhadech, kam internetový obchod v příštích letech dorazí; například podle americké společnosti Jupiter Communications se může celkový obrat elektronického byznysu v roce 2002 pohybovat někde mezi šesti a sedmatřiceti miliardami dolarů.Online byznys navíc zasahuje stále širší spektrum obchodních aktivit. Lou Gerstner, šéf firmy IBM, si například přednedávnem v deníku Wall Street Journal rýpl do klasických makléřů: za pár let prý nebudou mít práci, neboť většina obchodů s akciemi se přesune na internet. Z celkem šedesáti milionů privátních amerických akcionářů obchodovala přes elektronickou síť na konci loňského roku sice pouhá čtyři procenta z nich, již letos se však má toto číslo zdvojnásobit. Dobře se také prodávají nejen vstupenky na kulturní a sportovní události, knihy, hudební nahrávky, ale i auta. Firma Toyota uvádí, že američtí motoristé si v loňském roce pořídili každé desáté auto přes internet. A společnost Kalamazzo Motor Trade na své webové stránce nabízí dohromady přes čtyřicet tisíc vozů od pěti set britských prodejců aut. Dokladem světlé budoucnosti internetového obchodování je pak i aktivita velkých světových firem Visa, MasterCard, Microsoft, IBM a Netscape, které se dohodly na zavedení takzvaného systému Secure Eletronic Transaction, který by měl pojistit elektronický platební styk tak, aby se ani virtuální prodejce, ani nakupující u počítače nemuseli obávat o svá data a finance. Právě strach před hackery totiž podle průzkumů mnohé potenciální zákazníky od vstupu do internetového byznysu zatím odrazuje. DANIEL ANÝŽ
Grafika:

Zpět na výsledky vyhledávání

Tento článek byl nalezen fulltextovým prohledávačem M.I.A.