Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Evidence Based Medicine

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Evidence Based Medicine

0 comments

V dnešním sloupku se budeme věnovat trendu, který přispívá ke změnám způsobu práce odborníků-lékařů s informačními zdroji, a sice Evidence Based Medicine, neboli medicíně založené na důkazech.

Nejprve něco z historie. Kořeny Evidence Based Medicine (dále jen EBM) sahají do 19. století, kdy se francouzský lékař Pierre Louis jako první pokoušel využít numerické metody v klinické praxi1. Snažil se vyvinout vědeckou metodu hodnocení výsledků léčby pomocí tabelarizace údajů o jednotlivých pacientech a jednoduché aritmetické analýzy. Jeho tehdejší snahy se setkaly se značným odporem a využívání statistických dat v medicíně upadlo na dlouhou dobu v zapomnění. Ožilo až v druhé polovině 20. století se stále vzrůstajícím počtem i důležitostí klinických studií a nutností efektivně integrovat jejich výsledky do praxe.

Pojem a idea EBM vznikla na McMaster University v Kanadě, odkud se přes řadu kontroverzí, které ji provázejí, poměrně rychle rozšířila. Jak vyplývá z předchozích řádků, jde EBM především o využívání výsledků klinických studií, které staví proti klasickému důrazu na "nesystematická pozorování, zkušenost a autoritu"2. Mezi "evidence", tedy důkazy, stojí na prvním místě metaanalýzy - souhrny výsledků několika studií k určitému problému a doporučené postupy, které z nich vyplývají, dále pak výsledky jednotlivých studií, a to zejména randomizovaných, prospektivních a retrospektivních. Jako méně významné jsou hodnoceny kazuistiky, pokusy na zvířatech aj.

V souvislosti s rozvojem EBM vznikla i celá řada nových specializovaných informačních zdrojů, například Cochrane Database of Systematic Reviews, Best Evidence, Clinical Evidence aj. Dnes však bude řeč nikoliv o informačních zdrojích pro EBM, ale o informačních zdrojích o EBM.

Netting the Evidence

Netting the Evidence je rozcestníkem pro oblast webovských informačních zdrojů o EBM a pro EBM. Obsahuje anotované odkazy na dokumenty týkající se vyhledávání a hodnocení informací, databáze a časopisy, stránky organizací věnujících se EBM aj. Kromě toho v sekci Library najdeme odkazy na volně přístupné plné texty článků o EBM z časopisů jako je BMJ, CMAJ, JAMA a další. Zde si tedy zájemce o EBM může vybrat další směr svého putování po vláknech pavučiny.

Centre for Evidence-Based Medicine

Jedním z primárních zdrojů jsou www stránky oxfordského Centra pro Evidence-Based Medicine (Center for Evidence-Based Medicine, CEBM), které bylo založeno s cílem podpořit rozšíření EBM.

Pro ty, kteří se s EBM teprve seznamují a nejsou přímo lékaři, je jistě velmi dobrou pomůckou stručný slovník základních pojmů vyskytujících se v EBM dokumentech. Řada hesel odkazuje na Toolbox, "nářadíčko", v němž najdeme jejich podrobnější vysvětlení. Toolbox obsahuje nejrůznější dokumenty a materiály užitečné při uplatňování EBM v praxi a rovněž při práci s informačními zdroji. Mezi jednu část dokumentů patří například správná formulace klinického problému, na který pak navazují tipy pro vyhledávání "best evidence" v databázi Medline, či porovnání výhod a nevýhod jednotlivých typů klinických studií z hlediska EBM. Druhá část obsahuje celou řadu návodů pro výpočty pravděpodobností s příklady z praxe.

Stránky CEBM však kromě těchto dalo by se říci základů EBM přinášejí i určitou formu "důkazů", a to ve formě tzv. CATs (Critical Appraisal Topic). CAT vzniká na základě konkrétního problému, mohli bychom jej označit za informační potřebu, a proces jeho vzniku se skládá z formulace problému, vyhledání nejkvalitnějších "důkazů" a jejich zhodnocení pomocí kvalitativních kritérií uznávaných teoretiky EBM. Databáze CATs není nijak rozsáhlá, zatím obsahuje pouze 63 dokumentů, přičemž jednotlivé medicínské obory jsou zastoupeny značně nerovnoměrně (zřetelná nadvláda kardiologie). Ani rozsahem a obsahem se CATs nedají v žádném případě srovnat se systematickými přehledy Cochrane Collaboration, podle vyjádření autorů stránek CEBM mají tak spíše charakter praktických ukázek správného postupu při řešení klinických problémů.

Canadian Centres for Health Evidence

Canadian Centres for Health Evidence jsou dalším důležitým zdrojem pro orientaci v problematice EBM. To, co je na stránkách CEBM pouze nakousnuto, bylo v CCHE dovedeno téměř k dokonalosti. V současné době je ovšem celé CCHE v přestavbě a interaktivní materiály jako pracovní listy, výpočty a další vzdělávací materiály byly dočasně odstraněny, aby mohly být v pozměněné a vylepšené verzi znovu zpřístupněny. Nová verze CCHE by měla být k dispozici už 1. října.

Co však zatím zůstalo je série článků publikovaných k problematice EBM v časopise JAMA, která zahrnuje jak obecný úvod do EBM, tak návody k využívání jednotlivých druhů časopiseckých článků (review, metaanalýza, článek o terapii a prevenci atd.), doporučených postupů, elektronických informačních zdrojů aj. Návody mají podobnou strukturu a jsou vždy postaveny na příkladu z praxe, který pomáhá objasnit teoretické pozadí, a proto bych je doporučila též všem informačním pracovníkům zajímajícím se o EBM.


Jak jsem již poznamenala v úvodu, EBM mění přístup našich uživatelů k informacím, a je tudíž na místě, abychom se s tímto trendem seznámili i my. A právě k tomu by mohly uvedené zdroje alespoň částečně přispět.

Poznámky:
1. SWALES, John D. Evidence-based medicine and hypertension. Journal of Hypertension. 1999, vol. 17, no. 11, s. 1511-1516.

2. Evidence-based medicine : a new approach to teaching the practice of medicine [online]. Evidence Based Medicine Informatics Project, 1997. Dostupný na WWW: <http://hiru.hirunet.mcmastea.ca/ebm/overview.htm>.

Hodnocení: 
Průměr: 5 (hlasů: 3)
JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Evidence Based Medicine. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 10 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-10799. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10799

automaticky generované reklamy