1. Definice a typologie elektronických zdrojů

Elektronický zdroj definují AACR2 jako soubor se zakódovanými informacemi pro zpracování v počítači.  

Z hlediska charakteru informací se dělí se na data a programy, popřípadě kombinaci obojího. 

Problematika tvorby unifikovaných názvů hudebních děl je pro katalogizátory dokumentů s hudební tematikou (hudebniny, zvukové dokumenty, DVD s hudebním obsahem, knihy o hudbě apod.) často do pozadí odsouvanou aktivitou. Je pro ně něčím, co by bylo sice ideální, ale je to velmi složité a náročné na čas a znalosti, vyžaduje přístup k velkému množství informací, případně další konzultace s odborníky s muzikologickým vzděláním apod. Jsou i tací, kteří ve tvorbě unifikovaných názvů hudebních děl nespatřují žádný větší užitek.

Ve dnech 1. a 2. února 2007 hostil Reykjavík mezinárodní konferenci Cataloguing 2007: Back to Basics – and Flying into the Future. Organizátory akce byly National and University Library of Iceland, NFBN (Nordic Research Library Associations), Upplýsing (Icelandic Library and Information Science Association) a University of Iceland – Department of Library and Information Science. Konference se zúčastnilo více než 200 účastníků z Evropy a Severní Ameriky.

---

Magyar verzió
English version

---

OSOBNÍ DATA

Narozen: 28. října 1902, Pozsony, Rakousko-Uhersko (dnes: Bratislava, Slovensko)
Zemřel: 9. dubna 1984 v Budapešti
Národnost: maďarská

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OSOBNÍ A PROFESNÍ ÚDAJE

---

Wersja polska
English version

Koncem roku 2002 vydala Národní knihovna ČR v tištěné podobě český překlad studie FRBR : Functional Requirements for Bibliographic Records - materiálu připraveného v roce 1998 sekcí pro katalogizaci IFLA. Tento materiál získává v poslední době stále větší pozornost mezi knihovníky, zejména specialisty na metodické a praktické otázky katalogizace.

V roce 2000 připravily katalogizátorky Krajské knihovny Karlovy Vary a Městské knihovny v Ostrově příručku pro katalogizaci knih v AACR2 v programu LANius, která měla pomoci usnadnit práci knihovníků, kteří se v této době s těmito pravidly seznamovali. Podle ohlasu, které příručka získala, jsme usoudily, že svůj účel splnila a ulehčila práci mnoha knihovníkům.

V posledních dnech se v elektronické konferenci Knihovna rozhořela debata o zpracování internetových zdrojů do OPACů knihoven. V tomto sloupku příslušnou rozpravu neoživím, spíš naopak, pokusím se jí vyhnout. Nebudu se zabývat tím, zda vůbec katalogizovat, ale JAK katalogizovat; dnes bych totiž chtěla zmínit pár informací o katalogizačních pravidlech, používaných v současné době, a jejich přístupu k elektronickým seriálům, potažmo elektronickým pokračujícím zdrojům.

Úvod

Před deseti lety (právě na semináři Automatizace knihovnických procesů v Ústí nad Labem) představili zástupci Národní knihovny knihovnické veřejnosti Obecnou datovou strukturu, předchůdce pozdějšího Výměnného formátu, která se zde nesetkala s právě vřelým přijetím.

V souvislosti s vývojem standardů a se změnami v pravidlech popisu elektronických zdrojů (zejména ISBD(ER)) došlo k zásadním změnám ve formátu USMARC, nově MARC21. Vzhledem k tomu, že pro změny v zápisu údajů ve formátu UNIMARC nebyla dosud stanovena potřebná pravidla, byla v Národní knihovně provedena analýza změn ve formátu USMARC a navržena jejich aplikace pro UNIMARC, která by měla zajišťovat kompatibilitu popisu elektronických zdrojů v českých knihovnách se zápisem údajů v OCLC a tudíž směnitelnost záznamů.