
Sdružení pro informační společnost
SPIS vzniklo v roce 1998 jako reprezentant IT podnikatelské
sféry při prosazování kroků při rozvoji informační společnosti v
ČR. Letos byl SPIS již počtvrté spoluorganizátorem konference ISSS
a také se představil v několika samostatných programových blocích,
které byly především zaměřeny na teleworking, elektronické dokumenty
ve veřejné správě a státní informační politiku.Jedličková, Petra; Pavlonová, Jitka. SPIS, sdružení pro informační společnost. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 4 [cit. 20.06.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/1307>. urn:nbn:cz:ik‐001307. ISSN 1212-5075.
První otázka se týká koncepce Ministerstva informatiky ČR (MI) v oblasti informační gramotnosti. Jakou roli budou hrát veřejné knihovny v koncepci rozvoje informační gramotnosti?
Národní program počítačové gramotnosti (NPPG) je prvním konkrétním výsledkem činnosti nedávno zřízeného Ministerstva informatiky ČR (MI). Jak samotný název napovídá, cílem NPPG je nabídnout široké veřejnosti možnost získat základní dovednosti při práci s počítačem a usnadnit tak pozici na trhu práce.
Moravská zemská knihovna v Brně systematicky podporuje práci školních knihoven a jejich vzájemnou spolupráci s veřejnými knihovnami. Pravidelně organizuje dvoudenní semináře pro knihovníky a učitele např. ve spolupráci s Knihovnou Kroměřížska, Okresní knihovnou v Hodoníně a v roce 2002 s Městskou knihovnou v Jihlavě. Semináře mají odborný program, ale významnou část tvoří i poznávání prostředí automatizovaných veřejných knihoven a aktivních školních knihoven doplněné výměnou zkušeností.
Moravská zemská knihovna v Brně systematicky podporuje práci školních knihoven a jejich vzájemnou spolupráci s veřejnými knihovnami. Pravidelně organizuje dvoudenní semináře pro knihovníky a učitele např. ve spolupráci s Knihovnou Kroměřížska, Okresní knihovnou v Hodoníně a v roce 2002 s Městskou knihovnou v Jihlavě. Semináře mají odborný program, ale významnou část tvoří i poznávání prostředí automatizovaných veřejných knihoven a aktivních školních knihoven doplněné výměnou zkušeností.
K dispozici je už nyní celá řada definic informační gramotnosti. Nejčastěji užívanou je definice zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (v rámci Asociace amerických knihoven - ALA): K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit.Dombrovská, Michaela. Informační gramotnost z hlediska veřejné politiky. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12 [cit. 20.06.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/1227>. urn:nbn:cz:ik‐001227. ISSN 1212-5075.
Veřejné knihovny vedle profesního vzdělávání svých pracovníků realizují i různé formy celoživotního vzdělávání pro veřejnost. Díky nashromážděnému knihovnímu fondu a moderním informačním a komunikačním technologiím mají k této činnosti vynikající předpoklady.
V zářijovém pokračování tohoto sloupku jsem se snažila přiblížit některé konkrétní aktivity týkající se problematiky zvyšování informační gramotnosti, které vznikly jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci jednotlivých států. Tentokrát bych se ráda věnovala pouze jedinému projektu, který však považuji za jeden z nejvýznamnějších, a to především ve vztahu k informační gramotnosti a informační výchově v prostředí vysokých škol.
Poslední komentáře
před 9 hod 25 min
před 1 týden 2 dny
před 2 týdny 3 dny
před 2 týdny 6 dnů
před 3 týdny 5 dnů
před 4 týdny 5 dnů
před 4 týdny 6 dnů
před 5 týdnů 14 hod
před 8 týdnů 53 min
před 8 týdnů 1 hod